14 června, 2010
01 června, 2010
Inna Levinson
11.6.-8.8. 2010
Inna Levinson je mladá umělkyně původem z ukrajinského Lvova. V deseti letech odešla s rodiči do Německa, kde absolvovala Berlinere Technische Kunsthochschule v ateliéru Kommunikationdesign. Od roku 2008 studuje na VŠUP v Praze v ateliéru Intermediální konfrontace Jiřího Davida. Inna je divoká neřízená střela, které nechybí sebevědomí a jistá samozřejmost, se kterou si bere cokoli, co se jí hodí do rejstříku; její vyjadřování je odzbrojující. Důležitým faktorem posunu její tvorby je veliká nadprodukce i škála vyjadřovacích prostředků. Nejsilnější a nejpřirozenější formou je provokativní, lascivně barevný objekt s notnou dávkou sexuálních odkazů.
V galerii Luxfer se bude prezentovat výstavou, která má název „Neue erotische Kunst“.
Již samotný název výstavy odkazuje k námětu bezmála stovky plastelínových obrázků, doprovozených prostorovou instalací, videem staženým z internetu a vtíravým ruským popem na pomezí vkusu. Takto nastíněný koncept je vzhledem k autorčině neuchopitelnosti a přelétavosti do poslední chvíle nejistý. Jediné, co je jisté, je fakt, že výstava bude zaručeně překvapením.
Kateřina Štroblová
11.6.-8.8. 2010
Inna Levinson je mladá umělkyně původem z ukrajinského Lvova. V deseti letech odešla s rodiči do Německa, kde absolvovala Berlinere Technische Kunsthochschule v ateliéru Kommunikationdesign. Od roku 2008 studuje na VŠUP v Praze v ateliéru Intermediální konfrontace Jiřího Davida. Inna je divoká neřízená střela, které nechybí sebevědomí a jistá samozřejmost, se kterou si bere cokoli, co se jí hodí do rejstříku; její vyjadřování je odzbrojující. Důležitým faktorem posunu její tvorby je veliká nadprodukce i škála vyjadřovacích prostředků. Nejsilnější a nejpřirozenější formou je provokativní, lascivně barevný objekt s notnou dávkou sexuálních odkazů.
V galerii Luxfer se bude prezentovat výstavou, která má název „Neue erotische Kunst“.
Již samotný název výstavy odkazuje k námětu bezmála stovky plastelínových obrázků, doprovozených prostorovou instalací, videem staženým z internetu a vtíravým ruským popem na pomezí vkusu. Takto nastíněný koncept je vzhledem k autorčině neuchopitelnosti a přelétavosti do poslední chvíle nejistý. Jediné, co je jisté, je fakt, že výstava bude zaručeně překvapením.
Kateřina Štroblová
25 dubna, 2010
Pavel Sterec
Česká Skalice, Galerie Luxfer, 10. 4. – 10.6. 2010
Já bych raději ne
Ústředním bodem výstavy je dopis, který Pavel Sterec našel v archivu policejního muzea. Jde o anonymní doznání k vraždě i s vysvětlením pohnutek údajného pachatele.Totožnost pisatele se nikdy nepodařilo odhalit, případ zůstal nevyřešen. Přes rukou psané doznání pisatel pečlivě pravítkem vytvořil složitou abstraktní kompozici, která zakrývá text až k hranici čitelnosti.Vnitřní rozpor anonymního doznání se vizualizuje v "ochranné" mřížce, která chrání text před vlastním sdělením .
Prostor galerie je rozdělen zavěšeným rámem 200x200cm, vypleteným černou kloboukovou gumou geometricky napodobující systém čar na nalezeném dopise. V zákrytu rámu je na stěně namalována zvětšenina ve formátu a barvě podkladu dopisu, na které jsou nalepeny útržky fotokopií olejových skvrn. Celá instalace je doplněna výše zmíněným dopisem umístěným pod sklo.
Rozklad potlačení chtěného doznání na elementární části do abstraktních forem vytváří napětí mezi mírou sdělení a mírou utajení.
Pavel Sterec (1985) je studentem Akademie výtvarných umění v Praze. Patří mezi výrazné mladé umělce, které charakterizuje expanzivní myšlení a překvapivě jednoduché, avšak nepochopitelné postupy a kombinace. Objekty, fotografie či performance mají často záměrně ukrytý smysl. Vodítkem může často být jen náznak. Jeho balancování na rozhraní postkonceptuálního inženýringu a esoteriky je bezesporu neotřelé.
Kateřina Štroblová
Česká Skalice, Galerie Luxfer, 10. 4. – 10.6. 2010
Já bych raději ne
Ústředním bodem výstavy je dopis, který Pavel Sterec našel v archivu policejního muzea. Jde o anonymní doznání k vraždě i s vysvětlením pohnutek údajného pachatele.Totožnost pisatele se nikdy nepodařilo odhalit, případ zůstal nevyřešen. Přes rukou psané doznání pisatel pečlivě pravítkem vytvořil složitou abstraktní kompozici, která zakrývá text až k hranici čitelnosti.Vnitřní rozpor anonymního doznání se vizualizuje v "ochranné" mřížce, která chrání text před vlastním sdělením .
Prostor galerie je rozdělen zavěšeným rámem 200x200cm, vypleteným černou kloboukovou gumou geometricky napodobující systém čar na nalezeném dopise. V zákrytu rámu je na stěně namalována zvětšenina ve formátu a barvě podkladu dopisu, na které jsou nalepeny útržky fotokopií olejových skvrn. Celá instalace je doplněna výše zmíněným dopisem umístěným pod sklo.
Rozklad potlačení chtěného doznání na elementární části do abstraktních forem vytváří napětí mezi mírou sdělení a mírou utajení.
Pavel Sterec (1985) je studentem Akademie výtvarných umění v Praze. Patří mezi výrazné mladé umělce, které charakterizuje expanzivní myšlení a překvapivě jednoduché, avšak nepochopitelné postupy a kombinace. Objekty, fotografie či performance mají často záměrně ukrytý smysl. Vodítkem může často být jen náznak. Jeho balancování na rozhraní postkonceptuálního inženýringu a esoteriky je bezesporu neotřelé.
Kateřina Štroblová
12 dubna, 2010
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
