Videa Marka Thera (1977) jsou nezaměnitelná svou estetikou i tematikou. Zásadní pro jeho videotvorbu je téma různých forem sexuality; většinou se pak jedná o sexualitu menšin jako transvestitů, homosexuálů, fetišistů. Svět odlišných norem zobrazuje přímo, avšak bez katarze.
Svět opery, osamění, uniformity, jsou kombinací celebritofilstvý, fetišismu a gender témat. Dlouhé záběry s minimem akce jsou v přímém rozporu s rychlými střihy a akcemi součastného filmu. Silná vizuální estetika opájející se osmdesátými lety v kombinaci se staromilstvím počátku dvacátého století je iritující a často vytváří pocit mražení v zádech. Je podstatné že „Mark“ Ther jak sám sebe prezentuje se snaží být nečeský. Patří ke generaci která se jistým způsobem nemůže smířit s „ plebejstvím „ českých kořenů a rád se stylizuje do jiných nacionálních rolí skýtající vyšší aristokratičtější společenský stupeň, nezřídka německých. To je společenský rys ve kterém autor v dněšní české společnosti není zdaleka sám. Je třeba podotknout že záliba v nacistických uniformách je spíše spojena s „šik“ střihem uniformního saka od Huga Bosse než s koncentračními tábory, s mladými krásnýmy hochy než s ideologií, kterou užité symboly představují. Časté aluze na různé formy sadomasochistických sexuálních praktik to jen potvrzují.
Videa Marka Thera nebývají pro všechny diváky přijatelná, nejedná se však o pouhou snahu šokovat; často cítíme lítost a bolestivý nedostatek vlastní tolerance. Načasování dává divákovi dostatečný prostor pro soustředění na svoje vlastní myšlení a konfrontací s obrazem.
Text: Luděk Rathouský
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat