..... napsali o RAFANECH

Deník.cz

Zrcadla, psi, železná opona, to byl úvod k výstavě Rafanů, diváci však tápali

Česká Skalice/ Trojice mužů v černém s kulatými zrcadly, v nichž se odrážejí ostře vyhlížející němečtí ovčáci, to je prolog akce známé provokativní umělecké skupiny Rafani, která se v těchto dnech až do 3. října představuje se svým projektem v českoskalické Galerii Luxfer. Potom už tímto „nebezpečným“ koridorem procházejí návštěvníci vernisáže, aby v útrobách galerie zhlédli tři zdánlivě nesouvisející videoprojekce.
Poslední umělecké dílo zatím Rafani vytvořili v Domě U kamenného zvonu v Praze pro Bienále mladých. „Vytvořili jsme obří oponu, která se automaticky otevírá a zavírá. Jde přitom o zviditelnění času. I když Rafani zatím nedávají svým projektům názvy, mohla by se pražská výstava jmenovat Opona a výstava v České Skalici Za oponou,“ řekl člen skupiny a kurátor galerie Luděk Rathouský, který v úvodu uvedl, že asi nemá smysl českoskalickou výstavu divákům vysvětlovat.
Rafany podle jejich vlastních slov často někdo označuje za uzavřenou skupinu, která má blízko k sektářství. „Asi se tohoto označení nejsme schopni zbavit. Jestli výstava působí temně a zle, tak asi tomu tak je,“ konstatují Rafani. Co svou performancí v Luxferu ale Rafani chtěli říct? To asi věděli pouze členové této skupiny, kteří však v průběhu vernisáže změnili názor a byli připraveni divákům akci vysvětlit.
Aby zvědaví diváci dostali nějaký klíč k expozici, Rathouský jim představil její koncepci. „Jsou to určitá zastavení. Na začátku byl kordon s kulatými zrcadly, v nichž se odráželi psi. Potom návštěvníci prošli dál do galerie, kde se v projekci spouštěla železná divadelní opona. Na další zdi se Rafani stojící vedle sebe otáčejí v kruhu a na vrcholu přilehlého schodiště dochází k východisku celé expozice,“ nastínil Rathouský.
Výstava má tedy podle členů skupiny rovinu historickou, nedávnou totalitní, kdy tehdejší hranice hlídali psi, ve vztahu k tak zvané železné oponě. Druhá souvisí s historií Rafanů, která na začátku své existence používala logo se štěkající psí hlavou. „Jde o tajemství toho, co skupina za železnou oponou vytváří,“ přiblížil Rathouský symbolický význam výstavy s tím, že s pocity, které má divák z výstavy, musí sám pracovat. I po výkladu aktuální výstavy, se zdálo, že návštěvníci se v jejím prostoru ztráceli a souvislosti jim unikaly. Přesto, protože kladli otázky, byli Rafani spokojeni. „V Praze se většinou každý tváří, že všemu rozumí a nikdo se na nic neptá. Periferie je v tomto směru mnohem otevřenější,“ pochvaloval si člen skupiny Jiří Franta.
Text: Hynek Šnajdar